Bezpečné doručení
Vaši objednávku bezpečně zašleme až k vám
Vše, co potřebujete vědět o světle
O světle obecně
K aktivnímu růstu potřebují pokojovky denně 12–16 hodin světla. Nejedná se ale o světlo přímé. Většina druhů exotických pokojovek, které máme doma, je totiž přirozeně zvyklá žít v pralesích v polopropustném stínu stromů, a pobyt na plném slunci by je proto brzy spálil. Jedná se o rozptýlené, nepřímé světlo a naše univerzální pravidlo zní - umístěte rostlinku tak, aby na ni nesvítilo přímé slunce, ale aby ze svého místa viděla nebe.
Při hledání ideálního stanoviště je třeba dbát na světelné podmínky, které naše pokojovka vyžaduje. Sukulenty mají rády hodně přímého světla, zatímco vlhkomilnější pokojovky zase světlo nepřímé/rozptýlené. Jaký je v nich rozdíl?
Přímé sluneční záření
Jsou to hlavně parapety (směřující na jih a jihozápad) a místo blízko okna, kam přímo dopadají sluneční paprsky. Toto světlo je nejintenzivnější a dařit se tu bude hlavně (polo)sukulentním rostlinám, středozemním bylinkám, citrusovníkům apod. Tropické rostliny by se tu ale brzy spálily.
Nepřímé sluneční záření
Stanoviště s rozptýleným světlem, kam přímo nedopadají přímé sluneční paprsky, ale rostlinky mohou stále vidět nebe (místo, odkud ho už vidět nebudou, je považováno jako polostín nebo místo s malým množstvím světla). Libovat si tu bude většina oblíbených pokojovek jako monstery, fíkusy, maranty, šplhavnice apod.
Podívejte se na příklad místnosti směřující na sever. Pozorujte doma, jak se vám během dne mění podmínky a kam dopadá přímé a nepřímé slunce.
Jak zjistím, zda má rostlinka dostatek světla?
Nedostatek světla poznáme tak, že rostlina pomaleji roste, ale nejjednodušším indikátorem jsou listy. Nejčastěji se to projevuje (nepřirozeným) natahováním rostliny směrem ke slunci, malými listy a vyblednutím zelených listů.
Jak měřit světlo v bytě?
Intenzitu světla jednoduše určíte například pomocí aplikace. Stačí zadat do vyhledávače vašeho smartphonu “luxmeter”. Projděte se po bytě a porovnejte intenzitu světla u okna a několik metrů od něj, dopoledne a odpoledne. Dá vám to hrubý odhad toho, kde je světla nejvíce, možná budete překvapeni. Obecně platí, že už jen pár centimetrů od oken intenzita světla výrazně klesá. Podle toho rozmístěte vaše světlomilné a odolnější rostliny.
Co znamenají naměřené hodnoty v praxi?
- Polostín (500–2 500 lux)
- Jasné, nepřímé světlo (2 500–10 000 lux)
- Částečně přímé světlo (10 000–20 000 lux)
- Přímé světlo (20 000–50 000 lux)
Jak regulovat intenzitu světla?
Pokud nejste s vašimi světelnými podmínkami spokojení, můžete je částečně regulovat. Zrcadlem nebo bílými stěnami světlo do místnosti přidáte, závěsy nebo žaluziemi ho naopak omezíte. V tmavých místnostech můžete také zkusit přisvětlovat LED žárovkami.
Místnost bez světla – co zde a jak pěstovat?
Všechny rostliny, snad kromě hub, potřebují k životu alespoň trochu světla. A ne úplně málo – je to asi tolik světla, při kterém se dají stále pohodlně přečíst noviny. Méně světla snese zamiokulkas, filodendron, tchýnin jazyk, dracéna, břečťan, kořenokvětka, šplhavnice, dračinec pruhovaný (lucky bamboo), horská palma. Tyto rostliny si vyloženě nelibují v tmavších částech bytů, ale jsou světelně nejpřizpůsobivější. Nejlépe snáší polostín vodní řasokoule, která přirozeně žije na dně jezer. Během zimy můžete do většího stínu přemístit i rostlinky, které chcete zazimovat, například kaktusy.
Pěstování v umělém světle
Pokud máte místnost zcela bez přirozeného světla, zkuste pěstovat pod světlem umělým. Rostlina během fotosyntézy odchytává pouze světla červeného a modrého spektra. Proto jsou pěstitelská světla nejčastěji s růžovým nebo fialovým zářením. Existují i bílá LED světla, která mají většinou nádech do tepla, tam převládá červené světlo, a do studena, tam převládá modrá. Modré záření je dobré pro zelené části rostlin (listy, stonky, ale i bylinky, saláty atd.), tj. pro nekvetoucí rostliny. Červené světlo podporuje kvetení (a plodění), použít se tedy dá opět na pokojovky, ale i zeleninu.
A na závěr, jaké rostlinky umístit na různé světové strany?
Východ
Na parapetu dostávají pokojovky celé dopoledne poměrně intenzivní přímé slunce, proto sem umístěte sukulentní nebo polosukulentní rostliny (kaktusy, aloe, sloní noha ... ), ale budou se tu mít dobře i pepřince, zelenec, pryšce, pilea a samozřejmě bylinky a citrusovníky.
Dál (minimálně 1 m) od okna už nebude intenzita světla tak vysoká a toto stanoviště můžeme brát za místo s rozptýleným světlem. Dařit se tu bude vašim oblíbeným pokojovkám, jako jsou fíkusy, monstery, tchýniny jazyky, šeflery atd., i rostliny milující polostíny (asparágus, maranta, kalantey, kapradiny, tilandsie, řasokoule...)
Sever
Na parapetu bude celý den rozptýlené světlo. Dařit se tu bude vašim oblíbeným pokojovkám, jako jsou fíkusy, monstery, tchýniny jazyky, šeflery.
Dál (minimálně 1 m) od okna už nebude intenzita světla tak vysoká, proto sem umisťujte rostlinky méně náročné na světlo, jako jsou šplhavnice, filodendrony, zamioculcas, tchýnin jazyk, řasokoule, kořenokvětka, dračinec nebo horská palma.
Západ
U okna nebo na parapetu bude do oběda převážně rozptýlené světlo, až po obědě tu bude slunce přímé. Částečně přímé slunce se bude líbit pokojovkám milujícím hodně světla, tedy sukulentům, sloní noze, hodí se sem také pepřinec, yuka nebo zelenec.
Dál (minimálně 1 m) od okna bude světlo rozptýlené. Dařit se tu bude vašim oblíbeným pokojovkám, jako jsou fíkusy, monstery, tchýniny jazyky, šeflery, případně i pokojovky mající nižší nároky na světlo, jako šplhavnice, filodendrony, zamioculcas, řasokoule, kořenokvětka, dračinec nebo horská palma.
Jih
U okna nebo na parapetu bude po většinu dne plné přímé slunce. Nejvíce slunečního záření budou milovat všechny kaktusy, sukulenty nebo bylinky. Ostatní rostlinky by se tu mohly brzy spálit.
Dál (minimálně 1 m) od okna bude světlo jasné, rozptýlené. Dařit se tu bude vašim oblíbeným pokojovkám, jako jsou fíkusy, monstery, tchýniny jazyky, šeflery, případně i pokojovky mající nížší nároky na světlo jako šplhavnice, filodendrony, zamioculcas, kořenokvětka, dračinec nebo horská palma.